Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem

Radíš mi

Utahaná jsem jak akvarel, nasávám poslední kapky a v očích vodové mapky, až pod štětcem se drolím. Splývavým pohybem akvabel sundáváš z očí mé klapky, možná jen házíš tam žabky, když říkáš “jen tak Tě trollím”. A jak se cítím? Zadrolleně!

Magie života III

 

Kvapně a lítě

Jedu si.

Chvilky štěstí

...a pak se mě zeptal, jestli jsem se do něj zamilovala. "Do Tebe" zaváhala jsem, "vždycky!" :-)  ​ Video: ona v šatech jde přes přechod, ke kterému se blíží rychle auto, on v obleku stojící u přechodu ji v poslední chvíli chytí za ruku a přitáhnutím ji několikrát otočí až do svého náručí. Vynesl mě v náručí na Vyšehrad. Jakmile jsme došli k výhledu na řeku, začal ohňostroj. Po ohňostroji prolétl okolo havran. Přinesl mi snídani do postele, ve které mě předtím 3 hodiny probouzel :-) Každý pohled do jeho očí je nový a neopakovatelný, hluboký a temný, láskyplný a rezonující. Jeho vůně a upřímnost jsou odzbrojující. Pokaždé v jeho blízkosti (pod)léhám. Má duše se prolíná s jeho při doteku, při doteku dlaní spolu pak tančí, při doteku úst se hádají a bojují v nekonečném souboji o energie, při doteku uvnitř se spojují v jednotu a září spolu jako plamen. Napsal mi milostný dopis. Ve tmě na posteli mi hladil krk a šíji, když ke mně ležel zezadu přitisknutý.

Dala jsem ho! Jakože gól :)

Tak se mi povedlo odevzdat tu diplomovou děvku :). Pořád tomu nějak nemůžu uvěřit. Jako kdyby se to doopravdy ani nedělo. Jako kdyby to dělal někdo jiný a já na to jenom koukala. Zvláštní jak občas člověku čas utíká mezi prsty. Možná i teď když píšu tyhle řádky se mi odebírá čas na něco důležitějšího...