Někoho trápí dobré bydlo, jiný bývá často přetažen bidlem, zatímco jiné lidi může po pářce potkat blidlo.
O Blidlu jako poutním místě se zmiňuje už kniha Fosílie - tedy jediné a pravé víry - a sice je o něm psáno toto:
"Každý poutník dochází naplnění při dosažení konce cesty, ale i cesta může být cíl a naplnění lze dojít i hráškem. Ty, kdož vstoupíš v tato posvátná místa, věz, že poutníkem není ten, kdo putuje, nýbrž ten, kdo prdíce ve správný čas...a na správném místě!"
Při bližším historickém rozboru tohoto výroku, který je né vždy vykládán tak, jak se sluší s přihlédnutím k jeho vážnosti, docházíme k místu, kdy se lokace nazývaná poutní mění v pravou oázu plnou smradu a výměšků. Smrad je v těchto místech dvojího typu - ten způsobený merkaptany a druhý způsobený žaludečními kyselinami.
Merkaptaní smrad, někdy také nazývaný hráškový, vzniká již zmíněným "naplněním", kdy se - v tehdejších dobách často konzumovaným hráškem - kněžky a osoby s nimi spojené dostávali do orgiastických (tedy nábožensky opojných) křečí, vyřkikujíc zaklínadel k posvěcení míst.
Druhý typ zápachu vznikal a vzniká již po léta konzumací opojných lihovin, dříve ambrozií či režné, v množství větším než-li velkém a následným prohřeškem za doběhnuté nástrahy. Dříve i dnes se to týká keřů, silnějších stromů, laviček, rohů domů, vrků i krků plných (nejen) krků.
Jedno z takto vzniklých poutních míst přetrvalo až do současnosti a bylo znovuobjeveno v místech, kde kdysi vedla svatá stezka "ke Hradu" a dle svaté Knihy také "k věštírně plné věcí budoucích opečovávané horlivci, AgiL nazývané". Po zanesení do map, lze i toto poutní místo Blidlo navštívit při toulkách hostincemi :) či při Tour de Knajp a doslova nasát místní atmosféru.
Bon Voyage!
Komentáře